Kostelíčky z našich cest...

Kostel sv. Josefa Pěstouna

Kostel je ranně barokní stavbou konzervativního směru, dílo místního stavitele. Představuje ojedinělý doklad pohybového baroka v rustikálním provedení. Celý areál výrazně oživují kvalitní pozdně barokní kamenosochařské práce a gotizující kaple. Jedná se o hodnotný barokní areál dokládající vývoj sakrální architektury. Celému areálu dominuje kostel sv. Josefa orientovaný ve směru východ - západ. Stojí v přední části někdejšího hřbitova.

Za kostelem stojí stejným způsobem orientovaná stavba hřbitovní kaple, původně nejspíš márnice.

Před schodištěm u hlavního vstupu do kostela stojí pilíř se sochou Ukřižování.

Ohradní zeď vymezující někdejší prostor hřbitova zanikla, zachovalo se pouze její torzo v západní a východní části. Areál raně barokního kostela s pozdně barokní věží. Dominanta obce a okolní krajiny.

Památkovou hodnotu zvyšuje sousedství patrové roubené fary.

Kulturní památkou od 3.5.1958

katalogové číslo 1000159781

název socha sv. Jana Nepomuckého na podstavě

katalogové číslo 1679196720

Kulturní památkou od 3.5.1958

Sloh – baroko

fara Stárkov

Velká roubená patrová stavba, příklad církevně správního objektu z barokního období s výjimečnými hodnotami. Jediná roubená fara v regionu, doklad venkovské tvorby 18. stol.

katalogové číslo 1000134585

kulturní památkou od 3.5.1958

sloh – renesance, baroko

Foto : leden 2018

Královéhradecký kraj – Náchod – Stárkov

Kostel Nejsvětější Trojice Zdoňov

Areál renesančního kostela se hřbitovem, bránou s přístupovým schodištěm, hrobkou a márnicí, dominanta obce. Cenný doklad zásadní renesanční přestavby staršího kostela ze 14. století. Přestavba pravděpodobně dílem stavitele Carla Valmadiho. Areál kostela se rozkládá na mírném kopci v centru osady, dříve obce, Zdoňov. Celý areál sestává z orientované jednolodní budovy kostela Nejsvětější Trojice, drobné stavby márnice a malé neogotické hrobky s kaplí situované v západní části hřbitova

Celý areál vymezuje kamenná ohradní zeď, přístup do areálu umožňuje reprezentativní schodiště se vstupní branou. Ohradní zeď i schodiště s branou jsou rovněž součástí areálu.

katalogové číslo 1000152089

kulturní památka od 3.5.1958

sloh – renesance

Foto : leden 2018

Královéhradecký kraj – Náchod – Teplice nad Metují / Zdoňov

Kostel sv. Kateřiny Bílá Lhota

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské je kvalitní ukázkou klasicistní architektury. Byl postaven v roce 1789 a jeho hlavní hodnota spočívá v uceleném zachování, neboť spolu s ostatními částmi hřbitovního areálu vytváří velmi dobře dochovaný komplex. Zřejmě i proto byl v roce 2012 zařazen mezi Kulturní památky ČR. Kostel má jednu podélnou loď s odsazeným - trojboce zakončeným - presbytářovým závěrem, čtyřbokou sakristii a hranolovou věž v průčelí. Pod věží se nachází hlavní vstup do kostela. V západní části chrámové lodi se nachází hudební kruchta. Fasády jsou hladké, člení je jen lizény a okna. Také mobiliář kostela je převážně klasicistní, pocházející z doby jeho dokončení.

V těsné blízkosti klasicistního kostela sv. Kateřiny Alexandrijské v Bílé Lhotě se – v rámci hřbitovního areálu - nachází rodinná hrobka (kaple) majitelů zdejšího panství, ústřední hřbitovní kříž z roku 1892, kaple Panny Marie Lurdské z roku 1938 a zejména empírové náhrobky rodu Kreutzerů z roku 1825. Tyto tři náhrobky byly mezi Kulturní památky ČR zařazeny již v roce 1958. Zděná hřbitovní brána pochází z roku 1913 a naproti stojící budova školy je ještě o rok starší.

katalogové číslo 1746816194_0001

památkově chráněno od 25. 6. 2012

sloh - baroko; klasicismus

• objekt 1746816194_0202 - vstupní brána »

• objekt 1746816194_0203 - kamenný kříž »

• objekt 1746816194_0204 - kované oplocení »

• objekt 1746816194_0206 - grotta se sochou Panny Marie Lourdské »

• objekt 1746816194-0002 – hřbitov

• objekt 1746816194-0201 - márnice

Foto : červen 2017

Olomoucký kraj – Olomouc – Bílá Lhota

Kostel sv Anny Domašov nad Bystřicí

Postavený v r. 1791. Jednolodní stavba s hranolovou věží ve východním průčelí, s trojbokým (uvnitř půlkruhovým) závěrem a čtyřbokou sakristií na jihozápadě.

Hlavní oltář je barokní, pochází ze zrušeného kláštera Hradiska v Olomouci.

R. 1887 byly v kostele postaveny varhany od firmy Rieger Kloss z Krnova

Památkově chráněno.

KATALOGOVÉ ČÍSLO 1000000302

Foto : červen 2015

Olomoucký kraj – Olomouc – Domašov nad Bystřicí

GPS 50.8367233N, 14.2630919E

Kostel sv. Václava Rosice

Vystavěn ve 20. letech 18. stol. na místě starší renesanční stavby, z níž se dochovaly náhrobky ze 16. stol. Prostá zděná stavba s jednoduchým barokním průčelím, s vysokým štítem a s protáhlými boky, bez věže. Ukázka venkovské barokní církevní architektury, intaktně dochované. Nachází se v areálu hřbitova.

Kulturní památkou od 3.5.1958

katalogové číslo 136534_1

sloh baroko

Zvonice

katalogové číslo 136534_2

sloh baroko Hranolová zvonice se zděným přízemím a bedněným patrem, snad barokního původu v pozdější úpravě, je charakteristickým prvkem původního sakrálního areálu.

Márnice

katalogové číslo 136534_3

sloh baroko

Barokní budova márnice z 18. století, ve slohovém provedení, s klenutým interiérem, je charakteristickým prvkem venkovského sakrálního areálu. Stojí jižně od kostela, skoro čtvercového půdorysu.

Ohraní zeď

katalogové číslo 136534_4

Hřbitov, na němž stojí kostel sv. Václava, je vymezen ohradní zdí. V severní části jde o zeď staršího hřbitova, jižně od zvonice a márnice byl hřbitov novodobě rozšířen Opuková omítaná ohradní zeď starého hřbitova z 18. stol. se vstupní branou, doplněná patrně po novodobém rozšíření hřbitova. Technická památka, součást kompaktního areálu kostela, hodnotná ukázka běžné úrovně dobové řemeslné práce - rovnané opukové zdivo. Zachována pouze část zdi, část nepříliš zdařile modernizována.

Foto : květen 2017

Pardubický kraj – Chrudim – Rosice u Chrasti

Kostel Proměnění Páně Bílý Újezd

Gotická, sakrální stavba postavená na místě předešlého kostela. Původní kostel je doložen již roku 1360. Tento původní, patrně roubený kostel zanikl buď během husitského hnutí, nebo později, kdy sešel věkem. Obec Bílý Újezd leží na jižním svahu při silnici I. třídy z Rychnova nad Kněžnou do Dobrušky. Přívlastek Bílý je patrně odvozen od bílých stěn kostela. Vedle kostela je i upravovaný hřbitov a zděná zvonice se šindelovou střechou, také z konce 16. století. Zajímavostí této stavby je sekerka zaseknutá v její špičce.

V románu Babička od Boženy Němcové vystupuje postava Mančinka z ratibořického mlýna, kam babička chodívala s vnoučaty na návštěvu. Mančinka byla postava skutečná – vlastním jménem Marie Ludrová, která se v 26 letech provdala za mlynáře Antonína Koberného do nedalekých Mastů. Mančinka se stala dobroditelkou celého okolí. Oba jsou pochováni na zdejším hřbitově - jejich synové Antonín a Vincent jim nechali zhotovit štíhlý obelisk z bílého kararského mramoru

Telefon: +420 494 623 083 +420 731 101 168

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. •

objekt 1000141440_0001 - »

• objekt 1000141440_0002 - Zvonice »

• objekt 1000141440_0003 - hrob Antonína a Marie Toberných »

• objekt 1000141440_0004 - hrob sovětských vojáků z roku 1945 »

památkově chráněno od 3.5.1958

sloh : pozdní gotika; renesance; novorománský

Fotografie červenec 2017

Královéhradecký kraj - Rychnov nad Kněžnou - Bílý Újezd